Naděje

22. září 2007 v 20:32 | Luckily |  Jednorázové povídky
Ahoj! Tak tady je moje první povídka... Týká se Harryho Pottera...:)

Byl večer a ona ve svém pokoji tiše plakala. Myslela si, že ji miluje ale ne, on ji jen využil. Přitom ona ho milovala z celého srdce, udělala by pro něj všechno...
O několik měsíců později
"Slečno Carterová, váš domácí úkol byl opět nejhorší." pouštěl hrůzu profesor lektvarů Snape. "Co se to s vámi děje? Vždy jste patřila mezi ty nejlepší. Tak co se to s vámi sakra děje?" zuřil Snape.
'Tobě tak budu vykládat, že jsou všichni chlapi idioti.' pomyslela si v duchu.
"Co jste říkala?" promluvil tiše Snape.
" Já jsem nic neříkala pane profesore." odpověděla mírně zmateně.
"Tedy lépe, co jste si myslela?"
Podívala se na něho naštvaně, rychle vstala a řekla: "Nemáte právo se mi hrabat v hlavě. A ani to, že jste profesor vám ho nedává." chtěla odejít, ale on jí to nedovolil.
"Sednout!" řekl až nebezpečně tiše. Raději ho poslechla. "Slečno Carterová, ať už vám ublížil kterýkoli muž, nedovolte, aby se to přeneslo do vašich školních výsledků. Žádný muž za to totiž nestojí." promluvil tiše a bez arogance či sarkasmu.
'Páni, kdo by to kdy řekl, že Snape bude nakonec ještě rozdávat rady ohledně lásky.' ušklíbla se, byla si totiž vědoma, že ji Snape opět četl, avšak nedal na sobě nic znát. Pomalu se zvedla a vydala se na cestu do Velké síně, od dveří se však ještě otočila.
"Nikdy jsem si nemyslela, že bych VÁM mohla někdy říci slovo děkuji, ale je to tak, děkuji. Otevřel jste mi oči." usmála se a otevřela dveře.
"Strhávám Nebelvíru 10 bodů a každé pondělí a pátek sem budete v osm večer docházet na soukromé doučování-se mnou. Teď běžte." pronesl škodolibě.
Zavřela dveře a dala se na cestu do Velké síně.
'Myslím, že se mi to podařilo. Konečně budu se Snapem sama. Bude lehčí ho dostat do postele, když tam nebude nikdo otrvovat. Už se těším. Mám ho tam, kde jsem chtěla. S ním se mi podaří zapomenout.'usmála se a sedla si ke stolu a pustila se do jídla....
Tak, snad se vám to líbilo.. Vím není nejdelší, ale co nadělám.... Pište do komentářu, jak se vám líbila...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dromedka Dromedka | Web | 13. května 2008 v 22:32 | Reagovat

Hehe... zvláštní... hezké a zárověň dobré... :)

2 Aňulka Aňulka | Web | 18. srpna 2009 v 21:37 | Reagovat

To byla síla!Čučela jsem, jako puk, bylo to dost dobré!

3 lucrecia lucrecia | Web | 18. července 2010 v 14:44 | Reagovat

to je teda něco, čekala jsem už snad všechno než tento konec. ale je to naprosto perfektní, moc se mi to líbilo

4 Ellen-Kate Ellen-Kate | Web | 2. ledna 2011 v 13:00 | Reagovat

Taky se mi často podaří kratší povídka, ale ty kratší mají něco do sebe :)) Musela jsem se usmát při: strhávám nebelvíru 10 bodů :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama