4.Kapitola - Lektvary a pusa

5. ledna 2008 v 14:10 | Já... |  Láska bez happyendu?
Takže, přihazuju další kapitolku. Snad se bude líbit...:) Je trošku delší..:))

Ráno se jako první zbudila Kristin, ale ještě se jí nechtělo z postele, tak se chviku ještě převalovala, ale potom se přeciž jenom rozhodla, že už je čas vylézt z postýlky a připravit se na první den. Došla k Lillyině posteli a probudila ji.
"Vstávej, ospaleče!!" Lilly sebou trhla a vyděšeně se podívala, co se děje, ale když uviděla Kristin, jak se vedle její postele svíjí smíchy, pochopila.
"No počkej, tak tohle ti nezapomenu, ty.." ale co Kristin je, to už se nedověděla, protože šla do koupelny, aby ze sebe mohla udělat člověka. Po půl hodině vylezla, a pak tam šly ostatní holky. Jako první vylezla Lilly, a tak se vydaly na snídani.
Když vešly do Velké síně, moc lidí tu ještě nebylo, bohužel však pro ně, tady byli Poberti.
"Hej Evansová, kdy se mnou půjdeš na rande??" zahalekal na celou síň Potter.
"Pottere, vypadám jako duševně chorá?? Ahoj Remusi." a pokračovala dál.
Kristin na Remuse jenom kývla a šla si sednou k Lilly.
"Ten Potter je příšerný. Kdy už mě konečně nechá napokoji??" Lilly tiše zuřila a vzala si topinku, kterou si namazala džemem.
"Potter, ten nikdy. Možná tehdy, kdybys začala chodit s někým jiným, ale ač nechci, tak musím přiznat, že Potter a Black, no a mezi náma i Malfoy a vlastně teď už i Marc, tak to jsou prostě ti nejhezčí kluci školy a pochybuju, že si budeš chtít začít něco třeba s...Pettigrewem.." nalila si kávu a k tomu si vzala skvělou buchtu.
"Haha, fakt vtipný.. Dokážeš si mě představit, jak se procházím s Pettigrewem za ruce, nebo ho snad líbám??" Lilly se zhnuseně ošila.
"Lilly, všimla sis toho, že jím, pravděpodobně teď budu zvracet. Jenom z té představy se mi zvedá žaludek. Ahoj Dextere." pozdravila kluka z Mrzimoru, který procházel kolem nich.
"Ahoj Kristin. Tak jak se vede??" zeptal se a přisedl si.
"Ale jo, jde to.. Docela jsem se už těšila do Bradavic - teda, ne na učení, spíš jako na kamarády. A co ty? Jaké byly prázdniny??" Dexter byl milý kluk a snad jediný, který se po tom fiasku s Blackem choval normálně.
"No ani nemluv. Já jsem se nemohl dočkat, až skončí. Otčím zase vyváděl." Kristin věděla, o čem Dexter mluví. Byli ze sousedních měst a o jeho otčímovi slyšela pěkné zkazky. Prej každou svoji ženskou bije, je alkoholik a prej seděl i v base.
"Tak to je mi líto. Tvého otčíma sice neznám, ale z toho, co jsem o něm slyšela, je to pěknej hajzl. Ale dívej se na to pozitivně. Za dva měsíce už budeš plnoletej, tak budeš moct svýho otčíma zaklít v něco pěkně hnusnýho."
Dexter se pobaveně zasmál. "Tak takhle jsem se na to nedíval. Hele Kris, už musím jít, volají mě kámoši, ale skvěle sme si pokecali. Někdy to zopakujeme. Tak se zatím měj. Ahoj Lill.." a odešel.
Kristin se podívala na Lilly a ta se andělsky uculovala:"Co je??"
"Co by? Jenom to, že tomuhle klukovi se očividně líbíš..."
"Co??? Dexterovi?? Vážně? No on taky není k zahození." a podívala se směrem k mrzimorskému stolu.
"Tady máte rozvrhy pro tento školní rok." to procházela mezi studenty profesorka McGonnagalová.
Lilly se podívala co mají první hodinu a zatvářila se nadšeně, proto se Kristin podívala.
"Ne!!! To nemůže být pravda, my máme Lektvary se Zmijozelem. Proč je nemůžeme mít s někým normálním. Ty mě tam nahoře za něco trestáš." Kristin se tvářila víc než zoufale.
"Ale no tak, to bude dobrý, aspoň můžeš ukázat Severusovi, že si v lektvarech lepší než on. Vždyť za to to stojí, ne? A pojď nebo přijdeme pozdě."
A tak se Lilly s Kristin zvedly a odešly z Velké Síně. Šly různýma chodbama, až se dostaly před učebnu lektvarů. Chvíli po nich přišli Poberti, přičemž James stále nemohl spustit z Lilly oči.
-/-/-/-/-/-/-/-/-
'Zatraceně, co to je??' pomyslel si Sirius.'To je jako by tady někdo něco řezal.' proto se posadil a vylezl z postele. Odhrnul závěsy, aby viděl, že James s Remusem se taky probouzejí, jenom Petr ještě spal. Sirius si po chvíli uvědomil, že tady nikdo nic neřeže, ale že to tak šíleně chrápe Petr. Podíval se na ty dva a všichni tři vybuchli smíchy. Smáli se dobrých pět minut a to se stihl probudit i Petr.
"Co se děje? Čemu se tak smějete?" to u kluků vyvolalo další salvu smíchu, že mu nikdo nebyl schopen odpovědět. Petr se na ně díval nechápavě.
"Nech to být Péťo." to se podařilo přes zachváty smíchu vykoktat Remusovi.
Poté, co se kluci uklidnili se vystřídali v koupelně a vydali se na snídani. Byli tam jako první. Remus se podíval na hodinky a bylo teprve 6:00.
"Páni, to není možný. Kouknětě, jsou tady ještě párky a slanina." Petrovi svítily oči, když to všechno viděl.
"Péťo nejez tolik, nebo se zachvilku nebudeš měnit v krysu ale v prase." kluci se znovu rozesmáli a Petr se zprvu tvářil nechápavě, ale pak mu to došlo a zatvářil se uraženě.
Sedli si ke stolu a nandali si na talíř pořádné porce. Velká síň se pomalu plnila.
""Hej Evansová, kdy se mnou půjdeš na rande??"to se najednou rozkřičel James, jelikož viděl Lilly.
"Pottere, vypadám jako duševně chorá?? Ahoj Remusi." Jamese její odpověď mrzela.
"No tak Dvanácteráku, tak se na Evansovou vykašli, vždyť vidíš, že tě nechce." ozval se Sirius.
"Asi máš pravdu Tichošlápku. Asi se na to prostě vykašlu." Zbývající Poberti pokývali hlavou.
"Tady pánové, toto jsou nové rozvrhy. Zkuste je neztratit a nepřejte si mě, pokud tento týden něco vyvedete." pohrozila profesorka McGonagallová.
"Jéééžiš, zase máme Lektvary se Zmijozelem a.... Tichošlápku, kam to vejráš??" James se podíval směrem, kterým Sirius a viděl Kristin a Lilly a mezi němi nějakého kluka z Mrzimoru. James si oddechl, ten kluk mluvil s Carterovou a ne s Lilly."No tak Siriusi, proč tam koukáš? Přece tě Carterová nezajímá, tak si to říkal včera ve vlaku, ne???"
Sirius obrátil svou pozornost na Jamese, ale stále po očku sledoval Kristin s tím mrzimorksým idiotem.
"Samozřejmě, že mě nezajímá. Pamatuješ, byla to tehdy sázka a já ji prostě vyhrál."
"Tobě se líbí, viď Tichošlápku? Líbila se ti už předtím, když jsi s tady s Dvanácterákem uzavřel tu pitomou sázku. Tehdy tě mrzelo, že jsi ji musel tak ponížit." Sirius se nadechoval k odpovědi, ale Remus ho nenechal. "Tohle mi nevymluvíš, vždyť si potom chodil jako tělo bez duše." Pak se podíval na Jamese, u kterého hledal oporu, ale ten vyprovázel pohledem Lilly, která odcházela na Lektvary.
"Péťo, už se necpi a pojďte, ještě musíme nastražit tu past na paní Norissovou."
A tak se kluci zvedli a vydali se k brnění, kde věděli, že většinou hlídá paní Norissová. Zatímco Remus s Petrem dávali pozor, James se Siriusem to místo zakleli tak, že když do toho ta kočka vleze, nafoukne se jako balón.
Potom se vydaly k učebně lektvarů. Mezi sebou se bavili jenom Sirius s Remusem a Petrem, protože James koukal na Lilly jako na svatý obrázek a vůbec nevěděl o čem je řeč.
-/-/-/-/-/-/-/-
"A heleme se, kohopak to tu máme. Dva mudlovské šmejdy." pronesl jízlivě Lucius Malfoy a všichni zmijozelští se začali smát, dokonce i Marc.
"Malfoyi!!! Tak tohle odvoláš!!" ozvala se Kristin.
Malfoy postoupil dopředu."Donuť mě krásko."
"Ještě jednou mi řekneš krásko a pravděpodobně se pobleju." reagovala Kristin a mezitím vytáhla hůlku a namířila ji na jisté partie mužškého těla. Malfoy se zatvářil nejdříve překvapeně a pak vyděšeně. Teď se prozměnu smáli nebelvírští.
"Kristin, Kristin, tohle se dělá? Copak nevíš, co ti může udělat otec Luciuse. Vždyť Lucius je z velevážené rodiny. Tak dej tu hůlku pryč a já ti slibím, že tě zakleju nějakou méně nebezpečnou kletbou." to se ozval Marc.
"A podívejme se, Stone, vidím, že už jsi chytl Malfoyovy móresy."
"Víš Carterová, řeknu ti tajemství. Já věděl, že půjdu do Zmijozelu a žádný móresy jsem od Luciuse nechytl. Ty to vlastně nevíš, my jsme bratranci..." bavil se její šokovanou tváří.
"Tak proč sis tím pádem sedl do kupé s mudlovskými šmejdy??"
"Víš beruško, to byla sázka. A já vyhrál."
V Kristin se při slově sázka vzdmula nenávist, ale snažila se nedat to najevo.
"No tak to ti gratuluju, ale jenom někdo s IQ zmrzlé makrely může vymyslet tak stupidní sázku. Víš o tom, o čem se dá sázet by sis měla promluvit tady s tímhle." a ukázala hlavou na Siriuse.
"Ale copak se to tady děje?? Snad jste se tady nechtěli poprat."
Kristin schovala hůlku."Ne pane profesore. Jenom jsme si tak povídali o tom, jak jsme se všichni měli o prázdninách a pak se tady ten odbarvený idiot, kterému ten peroxid vyžral mozek, tak se začal tak nějak podivně kroutit a skákat, no a já se bála, a i přes to, že je Zmijozelu, tak jsem mu chtěla pomoct, ale tady vaše kolej si to špatně vyložila a chtěla mě zaklít." a nevinně se usmála.
"Hezká pohádka slečno Carterová. Do učebny."
A tak se všichni nahrnuli do učebny, ale Malfoy ještě stihl zasyčet Kristin do ucha:"Za tohle mi zaplatíš, ty špinavá mrňavá mudlovská šmejdko." a vzneseně se posadil vedel Bellatrix.
"Já se tě nebojím, ty čistokrevný kreténe." a odešla si sednou do zadní lavice k Lilly.
Když skončili Lektvary, všichni se s úlevou vyhrnuli ven z učebny. Lilly se s Kristin rozloučila, protože šla na Starodávný runy a Kristin šla na Jasnovidectví. Teda ne, že by tomu nějak věřila, ale tam ji stačila představivost a měla to v kapse. Cestou k učebně ji ale nějaká ruka vtáhla do jednoho výklenku a zakryla ústa. Když si Kristin přivykla na tmu, poznala ve svém únosci Siriuse. Sirius vykoukl na chodbu a když zjistil, že už je prázdná, sundal ruku z jejích úst.
"Ty jeden zatracenej idiote. Okamžitě mě pust. Slyšel jsi?!" ale Sirius nedbal toho, co chtěla ona.
"My dva si teď promluvíme. Zatraceně, proč se ke mě chováš, jako k obtížnému hmyzu??"
"Ty to vážně nechápeš??" vykulila na něho oči.
"Je to kvůli té sázce?? Ale no tak, vždyť už to jsou dva měsíce, chtěl jsem ti dát čas přes prázdniny, abys to vstřebala. Ale ty se ke mě chováš od včerejška takhle. Myslel jsem si, že budeme přátelé."
Kristin na něho zírala jako spadlá z višně. "To sis jako vážně myslel,že se s tebou budu kamarádit." na chvíli odhodila svoji ledovou masku."Ty jsi mi ublížil Siriusi. Ponížil jsi mě před celou školou a ještě jsi čekal, že se z nás stanou kamarádi. To nemůžeš myslet vážně?"
Sirius ji neodpověděl, místo toho ji políbil. Přejel ji jazykem po dolním rtu, a pak si žádal vstup do jejích úst. Kristin byla jako omámená, a tak ho nechala, ať ji líbá a po chvíli se i přidala. Nevěděla, jak dlouho tam byli a jak dlouho by tam ještě byli, kdyby se tam neobjevila paní Norissová. Sirius se od Kristin odtáhl. Ta si uvědomila, co se stalo, pak se podívala na Siriuse, který se mírně usmíval. Rychle vyběhla z výklenku a nedbala na Siriusovo volání. Vyběhla ven a po menším zaváhaní se rozběhla do Zapovězeného lesa. Přes slzy neviděla, kam beží, až zakopla o jeden vystouplý kořen a rozplácla se na zemi. Neměla sílu se postavit.
'Bože, co jsem to udělala. Zase jsem dovolila tomu hlupákovi, aby mě líbal.'
'No, že byses mu ale nějak bránila.'
ozvalo se její svědomí.
'Mlč, už tak se cítím blbě. K tomu nepotřebuju tvoje debilní řeči.'
Kristin se rozplakala ještě víc a ani nevěděla, za jak dlouho, ale prostě usla.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Illandris Illandris | Web | 10. ledna 2008 v 14:55 | Reagovat

Váž moc hezká povídka sem tam i trochu smutná, ale to vůbec nevadí.

Nechceš se spřátelit?

2 Lucííík999 Lucííík999 | Web | 13. února 2008 v 10:57 | Reagovat

:-)Ten Sirius je vážně asi trišku na hlavu, když si myslel že po tom co ji udělal se s ním bude jen tak jako by nic bavit.....:D.....ale začíná se nám to pěkně rozjíždět.....jdu rychle dál...:Djo a ještě..pěkná kapitolka.....:-)

3 Leenikk Leenikk | Web | 19. února 2008 v 21:57 | Reagovat

"Pottere, vypadám jako duševně chorá??To a jeste hodne dalsiho bylo fakt huste

4 Terka Terka | Web | 15. května 2008 v 17:40 | Reagovat

brýý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama